Mistr Theodorik

 

* 1350 - † 0, Česká republika,
První zmínka o Mistru Theodorikovi pochází z roku 1359, kdy se usadil v Praze, kde si na Hradčanech zakoupil dům, a stal se dvorním malířem císaře Karla IV. V roce 1365 se stal prvním představeným Cechu pražského malířského bratrstva. V historických pramenech bývá nazýván také Master Theoderic, Mgr Theod, Magister Theodoricus, Theodoricus pictor i Mistr Dětřich. Je nejstarším českým malířem, jenž je znám pod svým vlastním jménem.

Mistr Theodorik byl představitelem měkkého slohu, přinášejícího do českého prostředí italské i frankovlámské podněty. Byl vůdčí osobností české gotické malířské školy 2. poloviny 14. století, kterou obohatil o svůj odvážný a jasný styl plný výrazných barev a linií. Mistr Theodorik dokázal výjimečným způsobem používat světlo a stín, dokázal vytvořit iluzi nekonečného prostoru, což bylo na svou dobu v českém umění zcela unikátní.

Své nejdůležitější dílo – výzdobu hradní kaple Sv. Kříže, Mistr Theodorik zhotovil na Karlštejně. Byla mu zadána v roce 1359, nicméně práce začaly až v roce 1365. Výzdoba kaple pak vznikla v neuvěřitelně krátké době – byla dokončena za pouhé dva roky. Císař Karel IV. byl s Theodorikovou prací nejspíš velmi spokojen, protože jako odměnu za toto dílo dostal Mistr Theodorik statek Mořina u Karlštejna.

Mistr Theodorik v kapli Sv. Kříže na Karlštejně namaloval celkem sto dvacet devět nástěnných desek s polopostavami světců ve třech řadách. Celá zobrazená alegorie byla pojata jako alegorie Nebeského Jeruzaléma, nebeského vojska Kristova, a ve svém původním uspořádání se zachovala až do dnešní doby. Zahrnovala všechny členy nebeské hierarchie – mučedníky, biskupy a vyznavače, panovníky, panny a řeholnice. Toto vojsko mělo chránit v kapli chované ostatky svatých a Kristova utrpení a zvláště korunovační klenoty Svaté říše římské.

Postavy na zlatém puncovaném pozadí již měly plasticky modelované tváře s renesančními náznaky jedinečnosti. Portréty svatých se vyznačovaly velkými obličeji a široce otevřenýma hlubokýma očima, přičemž byl důraz kladen na barvu a světlo. Barvy rouch všech postav byly jasné a zřetelné, s draperiemi. Mistr Theodorik využil ve svých portrétech celou škálu znalostí nejenom soudobého, ale i starokřesťanského a byzantského umění.

Protože je výzdoba karlštejnské kaple velmi komplexní, je pravděpodobné, že na ní Mistr Theodorik spolupracoval se svými učedníky. Jeho úplným dílem jsou nejspíše hlavně obrazy na oltářní stěně, obrazy menší důležitosti byly namalovány podle šablon, neboť mají často velmi podobnou kompozici lišící se pouze atributy.

Mistr Theodorik neměl žádné přímé následovníky, pravděpodobně proto, že jeho největší dílo, výzdoba kaple Sv. Kříže, nebyla přístupná veřejnosti.

Mistr Theodorik zemřel kolem roku 1381 v Praze.

 

                                           - článek převzat s povolením Martiny Glenn z webových stránek ArtMuseum.cz -

Mistr Theodorik

 

Mistr Theodorik (také Dittrich, Dětřich, Jetřich, Dětřich Pražský přezdívaný Zelo, Horlivec) byl malíř neznámého původu, velmi pravděpodobně ze severní Itálie, který je uváděný v letech 1359 - 1367 jako významný dvorní malíř Karla IV. a roku 1348 představený pražského malířského bratrstva.

S podílem dílny provedl celkovou unikátní výzdobu kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně, se 129 deskovými obrazy (130 se ztratil za 30-leté války) a nástěnnými malbami. Obrazy, zpodobující převážně polopostavy světců způsobem vybočujícím z dobové stylové normy, byly chápány jako relikviáře. Jeho podíl na vzniku měkkého slohu přispěl k rozšíření vlivu české školy do různých okolních středisek.

Pravděpodobně zemřel roku 1381.


Své nejdůležitější dílo – výzdobu hradní kaple Sv. Kříže, Mistr Theodorik zhotovil na Karlštejně. Byla mu zadána v roce 1359, nicméně práce začaly až v roce 1365. Výzdoba kaple pak vznikla v neuvěřitelně krátké době – byla dokončena za pouhé dva roky. Císař Karel IV. byl s Theodorikovou prací nejspíš velmi spokojen, protože jako odměnu za toto dílo dostal Mistr Theodorik statek Mořina u Karlštejna.

Tento dvorec císař osvobodil za mimořádné malířské zásluhy ode všech daní, ovšem pouze s tou podmínkou, že každoročně dodá do karlštejnské kaple svatého Kříže třicet liber včelího vosku, potřebného na svíce. dík listině císaře Karla IV. z 28. dubna 1367, kterou se jejímu tvůrci dostalo odměny na dvorci ve vsi Mořině u Karlštejna. Jest jím mistr Theodorik, kterého listina označuje za autora výzdoby kaple sv. Kříže, výzdoby, která byla po všechna staletí předmětem nadšeného obdivu a dochovala se až na naše dny ve velmi dobrém, byť ne zcela původním stavu. Jméno, které uvádí listina císařova, jest však téměř vše, co o tomto malíři víme. Z městské knihy hradčanské se r. 1359 a 1368 dozvídáme, že měl na Hradčanech dům, kolem r. 1365 nacházíme jeho jméno zapsáno v knize malířského cechu pražského, víme, že r. 1381 statek v Mořině už nebyl jeho majetkem, ale tím je vyčerpáno vše, co známe o něm jako o člověku. Nevíme odkud pocházel, kdy se narodil, ani kdy zemřel.

  

Známe jen část jeho díla, malířskou výzdobu kaple sv. Kříže na Karlštejně. Dílo to je však takového významu umělecky vývojového, že osobnost umělcova před ním ustupuje daleko do pozadí. Výzdoba ta vznikla v letech 1357-67; r. 1357 byla kaple sv. Kříže ve své architektonické části hotova a téhož roku 27. března poprvé vysvěcena. Tehdy bylo asi započato i s její výzdobou. Podruhé byla svěcena 9. února 1365, kdy možno předpokládat dohotovení její výzdoby, v jejíž některých částech snad bylo pokračováno ještě do r. 1367, kdy se jejímu tvůrci dostalo císařem Karlem IV. odměny na statku v Mořině.

                                                                                                            - převzato z www.prostor-ad.cz -

Vytvořeno systémem web-rychle.cz